Září
Prázdniny končí 4.9.2012
Po letních prázdninách jsme zahájili nový školní rok 2012/2013 také v Kaštánku, kde jsme se setkali jako ovbykle v úterý dopoledne ve Společenském centru v Bystrci, a to v hojném počtu. Nejprve jsme se uvítali a seznámili s novými členy klubu, poté následovalo pásmo říkanek, u nichž si děti s maminkami zacvičily. S padákem/plachtou jsme si s chutí zazpívaly oblíbené písně do kola, děti jsme pohoupaly a za "řádně" zaplacené jízdné se děti mohly svézt na kolotoči. Následovalo dovádění s balónky a procvičení poznávání barev.
V tvořivé dílničce jsme si měli možnost ozdobit rámečky na vzpomínkové fotografie z léta, z dovolené. Děti si rámečky pomalovaly různými technikami, a pak je zkrášlily listy, žaludy, mušličkami apod. Výtvory se moc povedly a většina z nás jimi obdaruje své blízké.
Po výborné svačince se děti se zaujetím dívaly na pohádku Uspávanka pro medvídky v podání Mirky.
Na závěr jsme zapěli "Ahoj, ahoj, tak jsme se tu sešli..."
V Kaštánku jsme strávili příjemné dopoledne a již se těšíme na další ;-)
Hela a Jiřík Cibochovi
Podzim na zahradě 11.9.2012
Setkali jsme se všichni opět ve Společenském centru Bystrc, a to docela ve velkém počtu. Dle "služebně nejstarších" tet přibylo i několik nových maminek a samozřejmě jejich ratolestí. Přivítali jsme se a představili své děti, následovalo pár organizačních rad ohledně průběhu setkání a také příštího úterku, kdy se společně vydáme ven... do obory.
Ale pak už jsme se vrhli na básničky, říkačky a protáhnutí těl, nechyběl ani oblíbený padák s vyskakujícími žabkami a ani kolotoč, na kterém se děti mohly svézt. Dnešním tématem podzimu na zahradě nás prováděl sympatický ježek, kterého jsme si všichni později vyrobili, nejdříve jsme si o něm ale řekli básničku, a pak se ještě na chvíli pozastavili nad tím, co všechno se nám na zahrádce urodilo.
Děti poznávaly různé ovoce a zeleninu...třeba jablíčko, švestku, rajče, mrkev a další. A pak už se nám pod rukama začal objevovat ježeček vyrobený z papíru. Po tvoření jsme se nacpali výbornou svačinkou a rychle šli na pohádku... o řepě.
V pohádce si zahrály samotné děti - dědeček dostal kšandy, babička zástěrku, vnučka čelenku, pejsek štěkal, kočička ocásek a myška ještě tenčí ocásek. A nakonec se jim společnými silami řepu vytáhnout povedlo. Nakonec jsme si i zaběhali, oblíbená hra na auta nenechala nikoho v klidu, jen ta červená na semaforu nás furt zdržovala. Ale to už byl našeho setkání konec, společně jsme se rozloučili a uklidili. No a příště se těšíme
Helča a Fanda Paláškovi
Procházka oborou 18.9.2012
Dnes jsme se vyjímečně setkali venku, a to před vchodem do kohoutovické obory u zastávky Stará dálnice. Sešlo se nás doopravdy hodně, navíc každý měl s sebou kočárek, kolo či alespoň motorku, aby si ten výlet řádně užil. Zahájili jsme společnou fotkou, a pak už se vrhli dovnitř a rovnou k plotu, za kterým už podupávala, přehrabovala se a honila prasátka od těch nejmenších, ještě pruhovaných, až po velkého taťku kňoura.
Děti začaly hned prasátka krmit, ale vzhledem k tomu, co všechno už za plotem leželo, byla prasátka nacpaná dostatečně. Ale občas si nějaké to jablíčko či mrkev prasátka zakousla, také kukuřice a žaludy byly hlavně pro nejmenší selátka příjmená změna. Pak už se ale ozval hlas, tedy spíše troubení myslivecké trubky, kterou nás svolával náš průvodce - pan lesník, který se o oboru stará.
Pověděl nám pár základních informací o celé oboře, její jméno je Holedná a je vcelku rozsáhlá od Jundrova do Kohoutovic a Bystrce. A také že za jejím plotem mpůžeme spatřit neje tyto prasátka, ale i stáda muflonů, daňku a jelenů. Obora slouží především pro chov těchto zvířat, ale vzhledem k blízkosti městských částí také k rekreaci.
Přesouváme se po cestě podél plotu a zastavujeme se u cedule naučné stezky, která popisuje chování, vzhled a zvyky prasete divokého, děti jsou "vyzkoušeny" ze jmen prasečí rodinky - selata, bachyně a kňoura (ten největší se prý jmenuje Karel). Děti pomalu mizí v lese, přeci jen je těch informací na ně dost, a tak využívají čas nejen k zakousnutí svačinky, ale i k objevování všeho zajímavého v okolí cesty, která obůrku s prasátky obchází.
Další zastávkou je pozorovatelna a místo, kde prasátka krmí lesníci, prý jim velice chutná čerstvý jetel a tráva. O kus dál si může každý půjčit od pana lesníka dalekohled a podívat se do něj. A pak už na děti čeká mezi dvěma stromy natažená velká pavučina, kterou musí prolézt a o kus dál lano s několika pytlíky a základními předměty uvnitř - tzv. hmatky, stačí v pytlíčku zašmátrat rukou a hádat bez podívání, co je uvnitř. Ti menší nadšeně předměty vyndávají a radostně je pojmenovávají, ti větší zkouši i jen po hmatu hádat - to je ... šiška, kaštan, ulita, kůra, jééé nějaká kožešinka, brrr nějaké zuby, oříšek... Hra se dětem moc líbila, každý si zasloužil od pana lesníka malou sladkou odměnu, ale pak už jsme se rozloučili - část maminek se ještě vydala oborou až do Údolí oddechu, část ještě doobešla plot až k původnímu místu, kde naše exkurze začala.
Prasátkovským "chrochrochro" se loučí Helča a Fanda Paláškovi
Les - zvířátka a stromy v lese 25.9.2012
Pod dojmem úžasné procházky do obory Holedná jsme se stromům a zvířátkům věnovali i v následujícím setkání klubu maminek. Teta Mirka nás nejprve přivítala lištičkou, apak jsme začali cvičit samé "zvířátkovské" cvičení. Skákali jsme jako žabky, schovávvali se do své jamky jako zajíček a na řadu přišly i stromy v lese - rostli jsme jako ony a houpali větvemi ve větru.
Po cvičení jsme si povídali o lese a zvířátkách a teta dostala nápad, že bychom si mohli alespoň dvě vlastní zvířátka vytvořit. Někdo maloval prstovými barvami lišku, jiný divočáka. Nakonec ještě přilepit knoflík jako očičko a špachtli, abychom měli za co zvířátka držet, a bylo to. Maminky vydatně pomáhaly.
Následovala úžasná svačinka (tvarohová buchta od tety Helči), pohádka a nakonec zpívání. To dalo maminkám také trochu zabrat, protože vzpomenout si na písničky o lese a zvířátkách nebylo až tak snadné. Ale nakonec jsme to všichni zvládli a moc si celý program užili.
Janka, Kačka a Sašenka Kočičkovi
